Na větrné hůrce

ÜBER DIE VERANSTALTUNG

Nenávist je nespravedlivá. Láska ještě víc. Autorka zemřela krátce po vydání svého jediného románu, který podepsala mužským pseudonymem roku 1847.

Stvořila jedno z nejvýznamnějších děl anglické literatury, uznání se však nedožila. Postavy pohnutého příběhu jsou propojeny nejen krví, ale i místem, kde příroda promlouvá stejně silně jako duchové dávných vin. Bouřlivé živly zmítají i svébytným pojetím dobra a zla, kterým Emily Brontëová tolik dráždila soudobou společnost. Baladické až hororové dílo Na Větrné hůrce si psychologicky nezadá s velikostí antických dramat. Vypráví o lidech, kteří zasvětí svůj život ničivé touze. Jediná žena, která může temného hrdinu zastavit na cestě msty, se provdá za jeho soka. Posedlost, jež překročí dočasné hranice lidské existence a zrod zla, jsou hnací dramatickou silou postav. Jejich příběh po právu inspiroval jak filmové tvůrce, tak světové divadelní scény.